Třetí publikovaná povídka

Malá ukázka:

Po deseti letech od maturity měli všichni kluci na třídním srazu po vojně a holky po mateřské. Jen já jsem se ještě neoženil a o žádném dítěti jsem taky nevěděl. Ale i když jsem nemohl přispět do hovoru o pokakaných plínkách, na nezájem publika jsem si nestěžoval. Moje historky o vandrech a sjíždění divoké vody byly pro usedlé spolužáky neodolatelné.

Dokonce i pro Mirka, premianta třídy a teď vystudovaného lékárníka.

„Pro mě by to nebylo,“ přiznal se. „Vždycky v říjnu kolem nás v Doubravčanech jedou po potoce vodáci a mně je zima, jen to vidím.“

„Poslední říjnovou sobotu? Při výlovu Vavřineckého rybníka? Tam vždycky jezdíme i my!“

Ukázalo se, že se Mirek před pár lety oženil a získal tím – kromě mladé ženy a ojeté škodovky – i právo užívat chatu na břehu potoka. Slovo dalo slovo a já jsem se pozval s partou na grog.

Odkazy na mé další povídky najdete v sekci pojmenované Povídky. Jak jinak.