Rodinná fotka pro článek o inspiraci.
Literární střípky a šrapnely

O inspiraci

Pro psaní člověk potřebuje spoustu věcí. Čas, klid, něco na záznam myšlenek, trochu znalostí nějakého jazyka a především nápad, inspiraci. Pokud dílo nemá myšlenku, možná ohromí svou formou, ale nemyslím si, že se čtenářům udrží déle v paměti. Jak ale tu nejdůležitější složku najít?

Kde inspiraci vzít a nekrást?

Předně, jak jsem se dozvěděla od jednoho spisovatele:

Autor nekrade, autor čerpá.

Takže, kde tedy čerpat? Možností je spousta, ale daly by se rozdělit do několika oblastí:

Zadání soutěží a literární cvičení

Občas si při procházení soutěžních zadání říkám, jak tak pitomé téma může vůbec někoho napadnout. A ještě o tom psát? Pche! To tak!

A pak se mi při nějaké nazáživné činnosti rozeběhne mozek, nahazuje možné zápletky a já se začnu potměšile pochechtávat. Což je třeba při krájení zeleniny trochu děsivé, uznávám. Ale kostra příběhu je na světě a stačí jen najít trochu času na sepsání.

Není ale nutné čekat na vhodné soutěžní zadání. Třeba na Triumvirátu se dají najít i krátká literární cvičení. Nebo existují příběhové kostky. A velmi inspirativní může být také listování v nějaké knize o psaní, třeba ve Stylistických cvičeních Raymonda Queneaua:

Stylistická cvičení, ukázka pro článek o inspiraci.

Ale možná nebude nejlepší nápad zkoušet úplně všechny styly.


QUENEAU, Raymond. Stylistická cvičení; Z franc. orig. přel. Patrik Ouředník. Praha, 1994. ISBN 80-85769-21-2.

Sny

Většina mých nejlepších nápadů, románem počínaje, pochází ze snů. Těch, které se mi zdály a já je ráno nezapomněla. Často jsou tak divoké, že by mě v bdělém stavu sotva napadly, ovšem ve fantastice se snese naštěstí mnohé.

A co takové ty univerzální sny, které má každá misska? Třeba svět bez válek?
Představme si, jak by se toho dalo dosáhnout. Diktátor, který drží jediný jaderný kufřík a nebojí se ho použít? Něco, co změnilo lidské chování? Všemocný celoplanetární soudce bez milosti uplatňující zub za zub? …?

Úvahy

Informacemi jsme zahlceni, ale občas nás cvrnkne i nějaká, která zaseje semínko příběhu. Klíčí, roste, prohlížíte ho ze všech stran, jestli už nasazuje poupata… a najednou je příběh na světě.
Před rokem jsem se zamyslela, jestli je možné, aby se duchové zjevovali. Pokud je vezmu jako formu energie, neznamenalo by to jejich zkázu? Vždyť by se zhmotněním nebo vizualizací vybili. Základní fyzikální zákony musí přece platit i pro nadpřirozené bytosti!
A byla z toho povídka Lyžák a první publikace.

Jiná díla

Vlastní výtvory

Nejlepší je samozřejmě vykrádat… ehm, čerpat ze svých vlastních výtvorů. Autor si maximálně vyslouží výtku, že omílá stále to samé dokola, ale nikdo ho k soudu nepožene.
Kolikrát se stane, že napíšu text, kterému něco chybí, nebo přebývá. Ideálně mě na to upozorní betačtenáři, ale může se stát, že nedostatek zjistím až potom, co text neuspěje v žáru soutěže. Co s ním? Hodit ho do šuplíku?

Ne.

Proč z něj něco nevyužít? Třebas jen myšlenku.
Texty se často přirovnávají k dětem. Taky se s nimi dlouho pipláte, ledasčeho se kvůli nim vzdáte a pak je vypustíte do nepřátelského světa. Představte si tedy, že vaše dítko neudělá přijímací zkoušky na osmileté gymnázium. Řeknete „Zalez do pokoje a ať už tě nikdy nevidím!“?
Nebo se s ním budete učit, aby se na další školu už dostalo?

Cizí díla

Občas v knihách najdu myšlenku, která stojí za to rozvést. Přemýšlela jsem třeba o jedné populární young adult sérii s upíry a vlkodlaky. V jakém prostředí by měly oba druhy těchto bytostí skutečně přirozené využití?
Hm, hm, to by muselo být ale pořádné panoptikum… Nebo dům hrůzy!
A tak vznikla povídka Ideální dědictví, která jednou vyjde ve sborníku soutěže OSKar 2021.

A co třeba tahle myšlenka? Nestála by za zpracování?

Tři kamarádi: lepší svět

REMARQUE, Erich Maria. Tři kamarádi. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962. ISBN 01‐045

Pak je tu samozřejmě záležitost fanfikcí. Necítím se zrovna dostatečně sečtělá k jejich hodnocení, protože jsem nikdy nepochopila potřebu je psát (a ani číst). Připadá mi to jako nedostatek kreativity a svým způsobem i lenost. Inspirace ano, ale musím přejímat ze svého oblíbeného světa úplně všechno? Je třeba jméno Harry Potter tak speciální, že by podobná dobrodružtví (tj. archetypální cestu hrdiny) nezvládl Honza Vomáčka? Nebo je tam tak jedinečné prostředí, které je nemožné upravit? Co kdyby  Honza s kamarády kouzlili čerstvě utrženými proutky a létali na jakýchkoli tyčových předmětech? 

(Pokud byste chtěli tento nápad použít, nezapomeňte diskutovat obtíže kouzelníků v oblastech věčného ledu a specifika působení nerovnoměrného vztlaku při létání na hokejce.)

Příhody ze života

Osobně se vždycky snažím, aby můj život byla komedie, minimálně pro vnějšího pozorovatele. Jsou ale situace, které jsem (bohužel i díkybohu) nezažila a zrovna bych je potřebovala popsat. Na mnohé stačí fantazie, ale mnohdy je realita divočejší než cokoli, co bych dokázala vymyslet. Ale někdo ony příhody třeba zažil.
Jako příklad můžu uvést svoji Cestu na hrad. Je to příhoda z naší dovolené v Řecku přenesená do českého prostředí (a naštěstí jsem se do toho kopce neškrábala já, ale další účastníci zájezdu).

Takže má rada: poslouchejte své známé a přátele, hlavně smolaře a podivíny. Vykročte ze své sociální bubliny a podívejte se na diskuzní fóra. Zatněte zuby a zhlédněte aspoň jeden díl Pošty pro tebe.

Mimochodem, zatím největší perla z tohoto pořadu je toto:
Paní se kdysi nepohodla se svými bratry, ztratila na ně kontakt a teď si je nechala pozvat. Bratři přišli a vzpomínali na svou sestru, kterou se snažili před pár lety najít, ale její kolega z práce jim řekl, že zemřela. Pak se jim zjevila na obrazovce a hodně dlouho nechápala, že mluvili o ní.

Nakonec to nejdůležitější: mluvte s lidmi, kteří mají odžito víc než vy.
Chcete námět na milostný příběh? „Dědo, jak jsi poznal babičku?“
A co něco humorného? „Tati, co jste prováděli ve škole učitelům?“
Historické drama? „Babi, proč tvoje babička po válce předstírala němou?“

Já už na tyto otázky odpovědi znám.

A co Vy?

Jeden komentář

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..